Ještě před pár dny jsme se všichni těšili na týden strávený v přírodě a daleko za Prahou a ani jsme se nenadáli, tento týden je za námi. Byly to dny plné zábavy, táboráků a samozřejmě trénování.
Příjezd 4. 8. 2007 v sobotu doprovázelo sluníčko, takže nálada byla veselá. Jakmile jsme se ubytovali, vyrazili jsme na oběd, který byl, stejně jako snídaně a večeře, v místní restauraci přímo na náměstí. Odpoledne jsme hráli fotbal a večer byl ohýnek, kde jsme si opekli i nějaký ten vuřtík.
Druhý den už začaly tréninky. Dvakrát denně a navíc večerní běhání. Třetí den začal nemile, protože Vojta, jeden z nejmladších účastníků, začal mít žaludeční problémy a celý den nám zvracel. Když jsme se večer vrátili z pohotovosti, bylo jasné, že jeho první soustředění nebude mít dlouhého trvání. Ještě ten den si pro něj přijel tatínek a bylo nás o jednoho méně. I přes první slzičky stesku našich nejmenších, které se objevily jen na počátku soustředění, jsme neztráceli optimismus. Uspořádala se proto soutěž o nejhezčí obrázek, který děti namalují. Pravidla byla jednoduchá, počet obrázků není omezen, čím více, tím větší šance na úspěch. A téma mohlo být jakékoliv. Porota hodnotila subjektivně a byla tvořena z řady starších účastníků soustředění. Každý obodoval obrázky, které byly porotcům ukázány anonymně, od nejhezčího po nejhorší. Obrázek s nejmenším počtem bodů pak vyhrál. Vítězným se stala malůvka Martina Řezáče, který porotu zaujal svou precizností a nápaditostí. Druhé místo obsadil Marek Švanda, třetí byl Jakub Měřinský a čtvrté místo obsadil Dan Rödig.
Tréninky byly zaměřené hlavně na cvičení s expandery a narážeči. Tvrdost technik, výbušnost a rychlost, to vše jsme chtěli do konce soustředění alespoň o něco zlepšit. Někteří z nás se naučili nové kopací techniky, jiní novou sestavu a všichni jsme zhlédli korejskou exhibici, kterou nám Jarda pustil na „cédéčku“.
Středa byla ve znamení volného dne, cíl našeho výletu Červená Lhota, což je zámek na němž se natáčela známá filmová pohádka Zlatovláska. Prohlídka interiéru trvala asi hodinu a pak už jsme jeli na nějaký vydatný oběd. Nedaleko zámku vyzývaly ukazatelé k návštěvě blízké restaurace, tak jsme se nechali zlákat. I přes malé zmatky číšníků jsme se nakonec najedli a mohli vyrazit k lomu se vykoupat. Alespoň takový byl náš plán. Jenže nečekané hřmění a déšť nám plán překazil, a tak jsme jeli za deště zpět na ubytovnu. Z počasí, které přišlo měli největší radost rybáři, a tak i naši kluci vyrazili k vodě. A nevrátili se s prázdnou. Přinesli jednoho cejnka, kterého prý chytil Jakub, který držel prut poprvé v ruce. Holt amatéři mají největší štěstí.
Druhý den už bylo pěkně, až večer přišla pořádná bouřka, ale ani ta nás neodradila a pod venkovní stříškou jsme grilovali špízy a někteří i samotné vuřty. A došlo i na rybičku, byla výborná. V pátek jsme vyrazili na asi dvouhodinovou procházku po okolí Římova.
A týden utekl ani jsme nevěděli jak. V sobotu ráno už se jelo zase domů. Soustředění jsme si myslím všichni užili a už teď se těšíme na to v roce 2008.
Zorka
